AUTOR: Anička,převzato ze stránky:http://www.strasidelnepribehy.estranky.cz/
Byl
krásný,slunný den.Chlapec jménem Petr se vydal na procházku po hřbitově
se svou kamarádkou Janou.Vesele si vykračoval a ani si nevšiml,že se
Jana náhle zastavila.Až když byl hezkých pár metrů od ní,prudce sebou
trhl a zakřičel na ni:,,Pojď přeci!"Jana zavrtěla hlavou a tak se Petr
otočil a pospíchal za ní.Požadoval po ní vysvětlení,proč nechce jít
dál.Ale Jana jen dále tupě zírala Petrovi přes rameno.Její vyděšený
výraz Petra přiměl otočit se opravdu pomalu a opatrně.Vždyť nikdy
nevíte,co vás na hřbitově potká.Petr se tedy otočil a uviděl...stařenu
nesoucí luční kvítí na hrob svého muže.,,A co tě na tý stařeně tak
vyděsilo??"Ušklíbl se Petr.Ale Jana stále se zděšeným výrazem v očích
odpověděla:,,Ale já nevidím žádnou stařenu..."Petr se otočil znova a
stařena tam nebyla.Dokonce kvítí na hrobě bylo stále ještě suché.Jana
ale v řeči pokračovala:,,Já se dívám na tu sochu."Petr sochu také
viděl.Byla to socha,postavená na náhrobku toho muže,kterému stařena
nesla kvítí.Petrovi nepřipadala zvláštní.Byla to socha draka skříženého
se lvem,byla na Janu a Petra dost veliká,to ano.Ten kříženec draka a
Lva seděl na balvanu podpírajícím starou náhrobní desku.Socha byla celá
černá a "tvor"měl hrozivě vyvalené oči a dokořán rozevřenou
tlamu.Stejně ale nebyla zvláštní.Petr už se nechtěl dál ptát.Měl Jany
pokrk,skazila mu procházku nesmyslným mumláním o jakési soše a
zpochybnila jeho tvrzení o stařeně.Proto se tedy vyhoupl soše na hřbet
a zakřičel:,,Hijé!Hijé!"Jako na koni.,,Né!To nesmíš!"Křičela Jana,což
Petra přimělo k tomu,aby ještě více hulákal a dováděl.Naštěstí na
hřbitově nikdo nebyl.Jinak by měl Petr pěknou polízanici a to hlavně z
toho důvodu,že "tvorovi"ulomil kus ocasu.,,Podívej,co jsi
udělal!"Rozzlobeně vřeštěla Jana.,,Ále!"Odpověděl znechuceně
Petr.,,Radši pojď,než nás tu někdo uvidí!"Navzdory Petrovu ptačímu
mozečku,v jednom měl pravdu-,,Nikdy nevíte,co se skrývá na
hřbitově..."Tu noc byla hrozná bouřka.Elektřina nešla a tak Petrova
maminka uložila svého kloučka o něco dřív.Měla perný den a tak si vzala
prášky na spaní a usla,jako když ji do vody hodí.Petrův tatínek s nimi
nežil.Odešel,když byly Petrovi pouhopouhé dva dny a vzal si svoji
milenku na Floridě.A zrovna tu noc Petr o otci intenzivně
přemýšlel.Prostě ho nemohl dostat z hlavy...a zrovna tak tu stařenu-je
možné,že ji Jana přehlédla?Vždyť stařena šla právě před tou sochou,na
kterou se Jana dívala.Nebo ho chtěla jen tak potrápit?Petr měl různé
myšlenky na různé věci.Například:"Co to bylo za otce,když odešel za
milenkou?Jana má přece moc hodného otce,tatínkové vždycky nejsou
takoví?"Po tom vyčerpávajícím přemýšlení konečně usnul.Probudilo ho
jemné šimrání na chodidlech.Jakoby to odněkud znal a zároveň
neznal...Najednou zazvonil telefon.Mamka spala,tak ho vzal sám,myslel
si sice,že to je omyl,ale bál se,že by opakované vyzvánění telefonu
probudilo jeho maminku.Zvedl telefon a potichu řekl:,,Tady Petr
Pavlíček!"V telefonu to zapraskalo a ozval se tam někde vdáli i ženský
hlas,který potichu a s určitým pobavením mluvil asi někde u ucha
volajícího.Hlasu ale nebylo rozumět...Konečně se ozval volající.Měl
drsný mužský hlas.Řekl jen:,,Synu...Mám tě rád a maminku taky.Chci abys
to věděl a nepokládal telefon."Petr se zhruba po dvou a půl minutě
zmohl na pár slov:,,Kdo je to tam s tebou??"Volající odpověděl:,,To je
Ruth.Moje milenka."Petr zmateně odpověděl:,,Vy nejste manželé?",,Ještě
ne..."Se zpožděním odpověděl volající.Petr by mluvil dál,ale zapraskání
v telefonu se nyní ještě více hlasitěji opakovalo a tak byl Petr nucen
odložit sluchátko od ucha,nařež si všimnul,že u nich v kuchyni někdo
je.Máma pořád ještě spala,ale Petr ji svým odchodem do kuchyně nechal
ležet sluchátko u ucha.Ve sluchátku opět zapraskalo a Petrova maminka
se probudila.Jen tak tak stihla Ptrovo omráčené tělo vytáhnout z
lednice....Petr se probral až druhý den v nemocnici.Stála nad ním Jana
a kroutila hlavou říkajíce:,,Já tě varovala.Ten hrob,nad kterým jsi
vesele skotačilto byl hrob jednoho velice bohatého muže,kterého zabila
jeho psychopatická třetí manželka.Napsala za něj dopis na
rozloučenou,na jehož druhé straně byla slova"vždy tě budu milovat".Když
ale byla z vraždy u soudu usvědčena,psychicky neudržela možnost,že by
nechodila každý den na hřbitov navštěvovat svého muže a povídat si s
ním.Propašovala do vězení jed a vzala si život,aby mohla být se svým
milovaným.Říká se,že když někdo poškodí jeho hrob či se k němu jen
přiblíží,stane se mu něco strašného.Naposledy když tam nějaká žena
vyměňovala květiny,druhý den ráno byla mrtvá.Někdo ji uškrtil.To
vím,protože jsem si chtěla vytisknout něco o městě na referát a našla
jsem to na internetu.Podívej-mám dokonce fotku té paní.",,To je ta
žena!"Z posledních sil vyhrkl Petr a jeho bezvládná hlava padla na
polštář.Petr byl mrtev.
